Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. Jazykověda a historie ve službách národního obrození

6. 1. 2010

Národní obrození

 

Charakteristika: nárůst úlohy měšťanstva, vláda Marie Terezie a Josefa II. a jejich osvícenské reformy

-         úřední jazyk němčina

 

Architektura a výtvarné umění:

Klasicismus – nejvýznamnější stavba : Stavovské divadlo

Romantismus – přestavba zámků Hluboká a Lednice

Krajinářská tvorba – Antonín Mánes a jeho syn Josef Mánes

 

Hudba:

Klasicismus – Jakub Jan Ryba – Česká mše vánoční (Hej, mistře! )

Romantismus – František Škroup – skladatel a dirigent, autor hudby k Tylově hře Fidlovačka

(píseň Kde domov můj – 1918 – součást hymny, 1993 naše hymna )

 

 

1.      etapa NO  ( 70. léta 18. st. – poč. 19. st. )

 

-         obranná fáze

-         vytvářeny základy obrozenecké literatury

-         spjata s klasicismem a osvícenstvím (vědecký charakter, důležitá úloha jazykovědy )

-         cíl: zachování ČJ a vybudování základů ČL

-         znaky: zaměření na českou minulost, vyzdvihování její velikosti a slávy

-         byly vydány jazykové obrany – Obrana jazyka slovanského, zvláště českého od Bohuslava Balbína

 

Jazyková obrana: publicistický text, který vyzdvihoval slávu Čechů v minulosti, naříkal nad neblahým stavem národa a jazyka v současnosti, protestoval proti tomuto stavu. Později obrany poukazovaly na praktičnost a nutnost češtiny.

 

Nejvýznamnější osobnosti :

 

Jazykověda

Josef Dobrovský : historik, jazykovědec, vědecká autorita vědeckého formátu, zakladatel vědecké slavistiky a bohemistiky, uměl 12 jazyků, zabýval se matematikou, fyzikou, archeologií a botanikou.Jeho prioritami byly české dějiny, jazyk a literatura.

-         nevěřil v budoucnost českého jazyka, vysoce však oceňoval jeho úroveň v minulosti.

-         věnoval se vytvořené spisovné normy českého jazyka

-         svá díla psal německy nebo latinsky

Dějiny české řeči a literaturypsáno německy

Německo-český slovník – dvoudílný, položil tak základy spisovné normy českého jazyka

 

 

Novinářství

Václav Matěj Kramerius : měl výtečné jazykové, překladatelské, literární a organizační schopnosti

-         tvůrce obrozeneckého programu novin, vydával Pražské poštovní noviny – dal česky psaným novinám kvalitu a nové poslání, přibyly materiály zaměřené na výchovu, vzdělání, hospodaření, kulturu a literaturu

-         Pražské poštovní noviny pak přejmenoval na Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny, které řídil 19 let, až do své smrti.

-         krásná literatura 1. období NO se orientovala na lidového čtenáře a osvětovou práci – vydávala se díla starších autorů, zejména knížky lidového čtení (rytířské romány, mravoučné povídky, cestopisy…) – tuto práci vykonávalo především nakladatelství Česká expedice, kterou Kramerius založil a okolo ní se soustředil kulturní a společenský život.

 

 

Divadlo 

Václav Thám : vůdčí osobnost počátků obrozeneckého divadla, dramatik , herec…

     -     zakladatel divadla Bouda (Vlastenecké divadlo)

     -     jeho vlastenecké hry zobrazují výseky z národních dějin, byly velmi oblíbené

Břetislav a Jitka

 

 

2.      etapa NO (poč. 19.st. do roku 1830 )

 

     -     ofenzivní ( útočná ) fáze

     -     český jazyk je schopen vyrovnat se jazykům vyspělých literatur

     -     uplatňuje se preromantismus ( citlivost, návrat k přírodě, lidová poezie )

 

Nejvýznamnější osobnosti :

 

JAZYKOVĚDA

Josef Jungmann: vedoucí osobnost 2.etapy NO, jazykovědec, propagátor českého jazyka, překladatel, dobrý organizátor

-         překládal z francouzštiny (Chateaubrianda), z angličtiny (Miltona – Ztracený ráj – nejvýznamnější překlad – baroko ) i němčiny (Goetha)

Slovník česko-německý – pětidílný, nejvýznamnější Jungmannova práce

-         slovní zásobu čerpal ze starší i novější literatury, z lidové řeči, ze slovanských                                                                                                                                         jazyků

-         slovník obsahuje na 120 000 hesel, obsahuje také vlastní novotvary – odvozoval (např. čtverec, rostlina, časopis )  

O jazyku českém – stať (odborný článek), v níž poukazuje na národní bezpráví, na poněmčování škol a úřadů 

Slovesnost – učebnice literatury – čítanka s ukázkami z literatury   

 RUKOPISY

-         národní sebevědomí trpělo absencí staročeských literárních památek, proto vznikly padělky, které měly nahradit, oč byl národ připraven nepřízní osudu

     -     objevily se 2 proslulé zlomky větších básnických skladeb :

Rukopis královédvorský

Rukopis zelenohorský

-         označované podle místa nálezu

-         vědecké důkazy o podvrženosti Rukopisů shromáždili profesoři UK Jan Gebauer a T.G.Masaryk

-         byly to padělky – šlo o pozvednutí našeho národního sebevědomí

-         za padělatele Rukopisů jsou považováni Václav Hanka a Josef Linda

HISTORIE

František Palacký: historik, politik, pozdější zastánce austroslavismu (politická samostatnost českých zemí v rámci Rakouska), rodák z Hodslavic

Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě – vrcholné dílo českého obrozeneckého dějepisectví

 

Pavel Josef Šafařík: slovenský rodák, blízký spolupracovník F. Palackého, zabýval se slovanskými otázkami

Slovanské starožitnosti – vylíčení nejstarších dějin slovanských národů

 

UMĚLECKÁ LITERATURA

Jan Kollár: slovenský evangelický kněz a kazatel

Slávy dcera – básnická skladba

-         vyjadřuje žal nad zánikem polabských Slovanů, ale i víru ve slavnou budoucnost Slovanů

-         obsahuje 645 znělek – sonetů (14 veršů rozdělených do čtyř slok – po 4, 4, 3, 3 verších)

-         osu díla tvoří putování (opakuje se – viz Aligieri, Komenský) básníka, provázeného Mínou (alegorická představa budoucnosti Slovanů ) a Mílkem (slovanská obdoba boha Amora) po místech významných pro dějiny Slovanů.

 

Václav Kliment Klicpera: dramatik, který se zasloužil o pozvednutí českého divadelnictví, psal hlavně hry rytířské a historické

-         chtěl prostřednictvím svých her vychovávat národní společnost

-         jeho práce se vyznačují nápaditými zápletkami, jednoduchým humorem…

-         k nejznámějším patří:

Divotvorný klobouk

Hadrián z Římsů

Veselohra na mostě

 

František Ladislav Čelakovský: básník, prozaik, folklorista (sběratel ÚLS), překladatel

-         narodil se ve Strakonicích, studoval filozofii, avšak pro četbu Husovy Postily byl ze studia vyloučen

-         folklorista – sbíral přísloví Slovanů, která sepsal v knize Mudrosloví národu slovanského v příslovích

-         je známý především jako tvůrce ohlasové poezie  = autoři se ve své tvorbě snaží napodobit formu i obsah lidové  poezie

Ohlas písní ruských – napodobil ruskou epiku tzv. bylin (básně o bohatýrech ), oslavuje hrdinství a sílu

Ohlas písní českých – zde vyjádřil ráz českého lidového života, obraz českého venkovského lidu

-         převládají skladby lyrické, milostné, žertovné a satirické, mnohé z nich zlidověly

-         první významná česká balada Toman a lesní panna – obsah!

 

 

Dobu národního obrození vykreslil Alois Jirásek v pětidílném románu F. L. Věk, pokračováním je čtyřdílná kronika U nás, zobrazující národní obrození v Jiráskově rodném kraji – v okolí Hronova.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář