Významné historické mezníky 20. století
5. 1. 2010
1918
- konec první světové války (1914–1918), porážka Rakousko-Uherska
- vznik samostatného československého státu – nezávislost prohlášena 28. října 1918 (státní svátek); součástí české země, Slovensko a Podkarpatská Rus
- Československo označováno jako „první republika“ do roku 1938 (Mnichov)
- prvním prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk, kterého v roce 1935 vystřídal Edvard Beneš
- do československých poměrů vážně zasáhla celosvětová hospodářská krize první poloviny třicátých let, v roce 1933 tak bylo v ČSR téměř 1 milion nezaměstnaných
- dalším vážným zásahem do vývoje situace v ČSR byl nástup Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu
1938
- podepsána tzv. Mnichovská dohoda – označována také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát – 29. září 1938 podepsalo Německo (Hitler), Francie, Itálie a Anglie – dohoda nazývána „o nás, bez nás“
- strany se dohodly, že Československo musí odstoupit pohraniční území následujícím zemím: Sudety Německu, část Těšínska Polsku a část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku
- zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.
- Mnichovská dohoda byla završením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy
- prezident Beneš abdikoval, místo něj prezidentem Emil Hácha (Beneš prezidentem v exilu, úřad opět zastával po druhé světové válce)
- hovoří se o tzv. druhé republice
- okleštěná republika existovala jen krátce, 14. března 1939 vyhlásilo Slovensko samostatný stát – Slovenská republika byla satelitem hitlerovského Německa
1939–1945
- druhá světová válka
- začala 1. září 1939 (Německo napadlo Polsko)
- skončila 8. května 1945 (kapitulace Německa)
Situace v Čechách:
- 15. března 1939 zbylé území ČSR obsazeno nacistickými vojsky, o den později vyhlášen Protektorát Čechy a Morava
- 1941–1942 zastupujícím říšským protektorem Reinhard Hendrich (prominentní nacista, druhý nejvyšší představitel SS, jeden z hlavních architektů holocaustu)
- 1942 – z Anglie vyslaní Českoslovenští parašutisté provedli atentát na Heydricha, na jehož následky posléze zemřel – začíná období tzv. heydrichiády – německá odveta za atentát: lidé stříleni bez soudu a vyvražděny obce Lidice a Ležáky, šíření strachu a udavačství
- Květnové povstání českého lidu – ozbrojené povstání proti německým okupantům, které proběhlo začátkem května 1945
1948
- Únor 1948 – komunistický převrat v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem v roce 1948
- nastalo násilné potlačení svobodné plurality stran a přechod od demokracie k totalitě (oficiálně socialistické společnosti) pod vedením KSČ usměrňované ze SSSR
- demonstrace české inteligence v Praze byla krvavě potlačena, byli popraveni někteří legionářští důstojníci, mnoho lidí bylo zatčeno, mnoho studentů a učitelů muselo opustit školy a další působení na školách jim bylo znemožněno
- nastalo období lží a klamů, počátek útlaku obyvatelstva, myšlenkového, kulturního a později i ekonomického úpadku
- v době totality byl 25. únor oficiálními sdělovacími prostředky prezentován jako „Vítězství československého pracujícího lidu = Vítězný únor“
1948–1989
- období komunistického režimu nebo též komunistické diktatury
- vláda jedné strany – Komunistické strany Československa (KSČ)
- zahájil ji Únorový převrat na začátku roku 1948 a ukončila sametová revoluce v listopadu 1989
- statisíce lidí z politických důvodů uvězněny, umístěny do pracovních táborů a tisíce dalších se staly obětí justičních vražd nebo zemřely ve vězení či při pokusu o překonání železné opony
- absence svobodných voleb (volby sice existovaly, měly však ryze formální charakter) a kolísající úrovní teroru (nejtvrdší bylo období po převratu a první polovina 50. let)
Situace po roce 1948 a první polovina 50. let
- znárodnění soukromých podniků a pozemků
- abdikoval nemocný Edvard Beneš a prezidentem se tak stal Klement Gottwald
- zřízeny tábory nucené práce při uranových dolech (např. u Jáchymova)
- zřízeny pomocné technické prapory pro politicky nespolehlivé jedince
- plánovitá likvidace politických odpůrců, náboženských představitelů a nekomunistické inteligence (vyšší vzdělání mohou získat jen „spolehliví“ lidé)
- vykonstruované soudní procesy proti opozici (Milada Horáková) i proti nepohodlným členům strany
- hospodářství řízeno centrálně podle sovětského vzoru, důraz kladen na těžký průmysl
- plánování rozděleno do tzv. pětiletek
- vydán zákon o JZD – počátek násilné kolektivizace
- 1953 – umírá Stalin a Gottwald (u nás prezidentem Antonín Zápotocký) – začíná kritika
Situace v šedesátých letech
- po období stalinismu a tuhého režimu v letech padesátých nastala jistá změna; krátké období tání v Sovětském svazu v polovině šedesátých let vedlo i k uvolnění v tehdejší ČSSR
- došlo k povolení mnohých tehdejších regulí, rehabilitováni byli někteří odsouzenci z politických procesů
- postupné uvolňování poměrů vedlo nakonec až k Pražskému jaru 1968 (období politického uvolnění začalo začátkem roku 1968 a trvalo až do srpna)
- doba demokratizace země (prvním tajemníkem Ústředního výboru KSČ Alexandr Dubček)
Srpen 1968
- invaze vojsk do Československa – 21. srpna 1968
- snaha potlačit reformní proces v Československu
- vojenský vpád vojsk pěti socialistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem (dále se jej účastnila vojska Polska, Maďarska, Bulharska a za hranicemi byla připravena vojska Německé demokratické republiky)
- obsazena většina důležitých měst v tehdejší ČSSR, krátce po příjezdu tanků a obsazení letišť na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou
- veřejnost během prvního týdne okupace vyjadřovala silný odpor, sama však ničeho nezmohla; bylo přerušeno rozhlasové i televizní vysílání
- od invaze zde zůstala vojska SSSR až do roku 1991
Sedmdesátá a osmdesátá léta – normalizace
- oficiální pojmenování pro čistky, propouštění ze zaměstnání, zavedení velké cenzury, zrušení mnoha zájmových a politických sdružení a organizací a další represivní opatření po násilném potlačení Pražského jara
- prezidentem od roku 1969 Gustav Husák
- přijat tzv. pendrekový zákon, který legalizoval zásahy ozbrojených složek proti demonstracím
- z KSČ vyloučeni členové strany, kteří se účastnili Pražského jara nebo byli proti normalizaci (i Alexander Dubček) – většinou byli postiženi i zákazem výkonu svých povolání, mnoha mladým lidem nebylo umožněno studium, tisíce lidí opouštěly dobrovolně nebo z donucení republiku
- mnozí lidé žili v době normalizace dvojí život a měli dvojí názory – jedny oficiálně, druhé v soukromí
- na protest proti začínající normalizaci se upálili v Praze studenti Jan Palach a Jan Zajíc a v Jihlavě Evžen Plocek (1969)
- 21. srpna 1969 k ročnímu výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy se konaly po Praze rozsáhlé demonstrace, které byly policejně potlačeny
1977
- skupina významných osobností vytvořila sdružení Charta 77
- její základní manifest Prohlášení Charty 77 podepsaly v následujících měsících a letech stovky významných i obyčejných lidí (velká většina z nich byla perzekuována, mnozí byli propuštěni ze zaměstnání, někteří byli nuceni k emigraci)
- na Chartu 77 reagovalo vedení KSČ prohlášením Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru (Anticharta), které podepsaly tisíce významných i obyčejných lidí
- významný podíl na aktivaci disentu měly informace šířené hlavně československými emigranty působícími v zahraničních rozhlasových stanicích Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, britské BBC (stát sice jejich vysílání rušil rušičkami)
1989
- sametová revoluce (slovensky: nežná revolúcia) – označení období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokracii
- revoluce se označuje názvem „sametová“ pro svůj nenásilný charakter, kdy pro převzetí moci nebylo potřeba použít násilí či ozbrojeného boje (vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli studenti napadeni Veřejnou bezpečností, byla revoluce provedena bez násilí a během státního převratu nebyl zmařen jediný život)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
